Včerejším odpoledním programem jsme završili půlku šampionátu. Naše bilance je zatím: 1x zlato, 3 x stříbro, 3 x čtvrté místo, 1 x světový rekord.
Svůj jediný start má za sebou Kačenka Komárková, plavala jedinou disciplinu 100m prsa. Dostat se do finále byl pro ni úkol, který se dle startovní listiny zdál lehce splnitelný. Bohužel. Plavala ve druhé rozplavbě a již v první zdolalo pět plavkyň hranici 1:30 – její osobní rekord je 1:31.03. Nakonec skončila na sice hezkém desátém místě, ale finále to nebylo. Je to škoda, Kačenka měla na víc, nějak se nepodařilo zúročit přípravu. Pořád platí, že je to mladá, velice talentovaná a perspektivní závodnice, která má vše před sebou.
Kačenka Kuldová se nominovala poprvé na tak velkou akci a při svém startu v disciplině 200m polohový závod nedala znát žádnou trému, nebo nejistotu. Zaplavala si osobní rekord a i když byla přijata jako závodnice s nejslabším časem, podařilo se jí přeplavat dvě závodnice a skončila na desátém místě. Napoprvé vynikající výsledek, navíc bude plavat v pátek svojí další disciplinu 100m znak. Těšíme se na její vystoupení.
Naši „kluci“ Honza Povýšil a Arnošt Petráček plavali až na výjimku (200m volný způsob) stejné discipliny. Arnošt plave bezpochyby ve výborné formě. Již čas v disciplině 50m volný způsob – on ho plave motýlkem – dával tušit, že můžeme očekávat výborné vystoupení. Také se stalo – přímo v disciplině 50m motýlek překonal svůj světový rekord a vyhrál rozdílem třídy. Hymna před naplněným hledištěm a naším fanklubem (úžasní rodiče, kteří utvořili malou českou oázu), byla zadostiučiněním pro všechny, kdo Arnošta připravují. Árny navíc příští den dosáhl na stříbro v disciplině 50m znak, kde zdolal i svého přemožitele z ME Island a MS Brazílie, Francouze Davida Smetanina. Rychlejší byl pouze Mexičan.
Honza zaslouží smeknout kloboukem. Necelý půlrok po onemocnění žloutenkou se vrátil k tréninku a pokusil se připravit na Eindhoven. „Vymetá“ sice čtvrtá místa, ale časy až překvapivě kvalitními, vzhledem k tomu, že rychle nastupující únava je jeho věrnou kamarádkou. V disciplině 50m znak překonal poprvé hranici 50 vteřin málem o dvě vteřiny – bohužel na medaili chyběl ten pověstný kousek štěstí, zdraví, síly, nebo také všechno dohromady. Honza bojuje.
Běla Hlaváčková-Třebínová, uvádíme ji pod oba jmény, i když používá po svém červnovém sňatku pouze jméno Třebínová. Datum přihlášek a akreditací je důvod, proč plave pořád pod svým starším jménem. Po skončení mistrovství ji budeme znát pouze pod jménem Třebínová. Běla plave dobře, i když svět zrychluje a přibývají nové závodnice. Ve svém vystoupení v disciplině 50m volný způsob postoupila do finále jako třetí, přímo tam přeplavala ještě Francouzku a dohmátla na stříbro ve výborném čase. Výkonu předcházelo strastiplné oblékání kombinézy. I když je látková a krátká, trápili jsme se obě, Běla pak protrpěla dlouhé čekání v call roomu, po doplavání nastal rychlý úprk na naše odpočinkové stanoviště u bazénu, šatna-nešatna, lidi-nelidi, sundat a konečně nadechnout. Ve své parádní disciplině 50m znak přišla již ráno o svůj letitý světový rekord, ukrajinská plavkyně, která se vynořila poprvé na ME 2009 Island, pokořila poprvé hranici 40 vteřin (Bělin světový rekord měl hodnotu 0:40,84). V odpoledním finále ho ještě stlačila pod hranici 39 vteřin. Pro Bělu dnes výkon nedosažitelný. Na druhé místo jí stačil pro ni průměrný výkon… Co by za takový čas jiné plavkyně, sledující mistrovství z domova, daly!!!! I za čas i za medaili… Bělu čeká ještě disciplina 100m prsa a 100m volný způsob.
Čas v Eindhovenu se pro nás omezuje pouze na pobyt v hotelu a na bazénu. Odjíždíme brzy ráno, finálové rozplavby končí i kolem desáté hodiny večerní. To nás pak ještě čeká túra po hotelových chodbách do příslušného barevného sektoru. Červený, zelený, Jarda Křeček bydlí dokonce v sektoru hnědém. Není div, že při příjezdu na recepci jsme nafasovali mapu. Bazén je krásný, rozlehlý a pohybovat se v něm chce také dávku orientace. Přímo u něj jsou vybudované obrovské stany, kde je jídelna – máme tam obědy a večeře. Celý areál je pečlivě hlídán, bez akreditační karty není šance dovnitř ani nakouknout.
Dodatky :
– Běla si zapomněla jednou rozplavávací plavky a startovala suchou nohou…
– trenérka ztratila obě akreditační karty – nalezeny výpravami Francouzů a Iránců – jinak by byl, jak řekl v kanceláři akreditační úředník, big problem… – trenérka se zasekla v lítacích dveřích, když šla na kafe
– náš fanklub vyrazil ze svého hotelu směr bazén, navigace je poslala směr Antverpy, málem nestihli start Arnošta
– Honzovi se pořád zasekává zip u nové bundy
– naše „Kačenky“ vyrazily ve svém volném dni na výlet do Rotterdamu, pršelo… nešly nikam
Ve druhé půlce šampionátu nás ještě čeká hodně práce, hodně disciplin a hodně nervů. Těšíme se na všechno…
Andrea Věnseková 18.8.2010 Eindhoven
.JPG)
