Když před mnoha lety plavec Venclovský jako první Čechoslovák přeplaval kanál La Manche, vystoupil na břeh a pronesl bájnou větu : „Já su tak ščastny.“ Šťastní byli i všichni členové české atletické výpravy na Mistrovství světa, když po 40 hodinách na cestě vystoupili na novozélandském letišti v Christchurch. Cestování bylo opravdu náročné.
Posuďte sami:
- Vzdálenost cca 30 tisíc kilometrů
- 1 přestup a 2 mezipřistání – Dubaj, Bankok, Sydney
- 15 kontrol zavazadel a pasů včetně skeneru oční duhovky
- 1 nocleh v „hodinovém“ hotelu (nelekejte se..tak překřtila Jarka Krakovičová hotel Millenium v Dubaji, kde měla výprava strávit příjemnou noc mezi dvěma lety, ale na místo toho v něm atleti pobyli pouze hodinu, protože víc času jim kvůli letištním vstupním procedurám nezbylo)
- 1 ztracená, ale naštěstí znovu objevená osička, z vozíku Radima Běleše
- 2 snídaně, 2 obědy a 2 večeře v letadle
Do dalších podrobností nebudeme zabíhat. Důležité je, že jsou všichni v pořádku a o dalším vás budeme průběžně informovat.
Čekání v tubusu na letišti Ruzyně
První část letu trvala 5 a půl hodiny
Fronta na oční skener – Dubaj
Nekompromisní úředníci Arabských emirátů
Čeká nás další fronta – víza do Spojených arabských emirátů
„bezbariérový“ autobus v Dubaji
Recepce „hodinového“ hotelu Milenium
Složité nastupování vozíčkářů
Bankok – 12.hodina letu
Opět frontička – tentokrát na kontrolu při mezipřistání v Bankoku
Welcome to Sydney
Pro změnu bezpečnostní kontrola
No comment
A další fronta
Konečně vidíme Zéland…
Razítko celních úředníků na letišti v Christchurch zakončilo martýrium kontrol
A už zbývalo jen naložit zavazadla a ..
… přivítat se s místními dobrovolníky
a těšit se na spánek v hotelu
