Nedávno, na jedné ze schůzi, jistý bafík sportu handicapovaných nekompromisně prohlásil, že nic jiného než vítězství na paralympiádě či mistrovství světa ho nezajímá. Pro čtvrté, šesté či desáté místo na světě není třeba jezdit…
Hm, tak na tohle ti pravdu fakt říct nemůžu a lhát se mi nechce, pomyslel jsem si a věc víc neřešil s tím, že každý máme právo na nějaký názor. Pak jsem si ale uvědomil, že podobný názor slýchám poměrně často, delší dobu a z více úst. Ne možná v takto neotesané podobě, ale víceméně jde o totéž – Je dobře posílat na vrcholné sportovní podniky i sportovce, kteří nemají šanci na výraznější úspěch?! Tato otázka má své ano i ne a po chvilce zamyšlení se určitě nejeví nijak jednoznačně…
Neposílat na významné akce sportovce s výkonností nezaručující zisk medaile: co tím získáme? Určitě uspoříme značné finanční prostředky a to je jistě podstatný motiv pro sportovní funkcionáře. Zvláště v dnešní době. Navíc tím snižujeme náklady na realizační tým a celkově uspořené prostředky můžeme investovat např. pro zajištění lepších podmínek a profesionalizaci těch sportovců, kteří jsou schopni bojovat o medaile.
Posílat na významné sportovní akce i sportovce s výkonností nezaručující zisk medaile: co tím získáme? Většina trenérů jistě bude pro a to z mnoha důvodů – mladí sportovci dostanou příležitost ukázat, co v nich opravdu je, získají potřebné zkušenosti, tolik důležité pro další závody, poučí se z chyb, poznají své hlavní konkurenty, ale získají i potřebnou motivaci pro další tréninkovou dřinu a úsilí.
Samozřejmě, že podmínkou je odpovídající talent podložený tréninkovou pílí a splnění nominačních kritérií.
Je mnohokrát ověřenou pravdou, že s množstvím absolvovaných kvalitních závodů v maximální konkurenci roste i naděje na lepší umístění v závodě. A u sportu handicapovaných toto platí mírou dvojnásobnou. Těžko uvěřit konstatování, že například závod Českého poháru, s účastí pár jednotlivců zcela rozdílné výkonnosti, může vyvážit zkušenosti získané na poháru světovém v maximální světové konkurenci.
A konečně, pokud nedáme příležitost a možnost účastnit se kvalitních soutěží všem, kteří splní nominační kritéria daného sportu, pak se můžeme rozloučit s tím, že navážeme na úspěchy současných mistrů světa či paralympijských vítězů a v mnoha případech ten či onen sport, obrazně řečeno, vymře. Stojí ty peníze za to?
Velmi rádi bychom znali na tuto otázku názor veřejnosti a tak se vás v nové anketní otázce ptáme:
„Myslíte si, že vrcholných sportovních podniků by se měli účastnit pouze sportovci s nadějí na zisk zlaté medaile?“
