Určitě ano, řekne patrně většina z vás bez většího zaváhání. Tak to zkuste! říkáme my…:-)
Vůbec to totiž není tak jednoduché, jak to vypadá. Pořadatelství závodů u nás naráží na celou řadu problémů. Od finančních po organizační.
Pořadatelé závodů jsou ve většině případů zcela samostatné subjekty, častokrát působící i mimo strukturu sportu handicapovaných a nesou na svých „bedrech“ kompletní zátěž závodu, od financování, přes veškerá možná povolení až po logistiku a detailní organizaci akce.
V České republice bohužel neexistuje žádný plán závodů, či jejich koncepce, který by byl centrálním způsobem podporován s cílem jakéhosi „vyššího zájmu“. Logicky se nabízí myšlenka, že alespoň významné národní poháry, mistrovství republiky a významné mezinárodní akce pořádané na našem území, by měly mít jakousi základní podporu, jak legislativní, tak především finanční.
Bohužel tomu tak není, vše je v kompetenci jednotlivých svazů a pokud jde o sport tělesně handicapovaných, tak jednotlivých sekcí. Ovšem možnosti sekcí jsou značně omezené, častokrát jim nestačí prostředky ani na zajištění reprezentačního týmu, natož pak na pořádání závodů.
Jako příklad uvedu Český pohár handbike. To je soutěž samozřejmě úžasná, všichni to dobře víme, přivedla ke sportu již celou řadu jedinců, je užitečná široké členské základně, začínajícím sportovcům, ale i výkonnostním handbikerům a v rámci tréninku jezdí na závody i sportovci, pro které je handbike pouze doplňkovým, mimosezónním sportem.
A možná tomu nebudete věřit, Český pohár handbike je dílem dvou lidí, kteří již čtvrtým rokem intenzivně shánějí peníze, organizují a domlouvají jednotlivé závody poháru, telefonují, objíždějí celou republiku.
Až do tohoto roku bylo financování akce čistě v soukromé režii. Věřte nebo ne. Od roku 2011 přebrala finanční záštitu nad pohárem, který nám opravdu závidí celý svět, Sekce cyklistiky, handbike a triatlonu a pohár je pořádán pod názvem www.caths.cz Český pohár handbike. Pokud by se tak nestalo, hrozilo by, že Český pohár handbike zanikne, či by nemohl být organizován v současném standardu.
Závodů jako je ČP handbike, ale máme víc – ČP v atletice, Czech Open v atletice, ČP v lukostřelbě, sledge hokejovou ligu, Czech Open ve stolním tenise. Všechny fungují v podstatě na stejném organizačním principu a řeší stejné problémy, jako Český pohár handbike…
Samostatnou kapitolou jsou velké mezinárodní akce. Evropský pohár cyklistů a handbike v Praze na Strahově či Evropský pohár handbike v Lounech jsou akce, které splňují hned několik důležitých faktorů. Jsou integrační, jsou propagací sportu handicapovaných v České republice, jsou přístupné domácím jezdcům, kteří se na akce podobného typu v zahraničí nedostanou, umožňují České republice získat množství bodů do mezinárodního žebříčku (pozn. autora: od tohoto žebříčku se následně vypočítává počet startujících dané země na mistrovství světa či paralympiádě. Jinými slovy, za jediný takovýto závod získá Česká republika víc bodů, než kolik vyjede některý ze zainteresovaných svazů za celou zahraniční sezónu). Náklady na uspořádání jednoho takovéhoto závodu jsou obrovské, řádově ve statisících korun.
Závody handicapovaných mají jen minimum sponzorů, nesmyslným sporem jedinců, který se stále schovává za název „paralympijský spor“ se podařila výjimečná věc, totiž to, že paralympijský sport přišel nejenom o své dobré jméno, ale i finanční podporu většiny firem. Je to celkem pochopitelné, jen málokdo by investoval peníze do podniku, který je populární především díky negativní reklamě.
Ovšem bylo by velmi jednoduché, pouze kritizovat, že nejsou peníze ani zájem a čekat, až něco „spadne z nebe“. Věci můžeme pomoci sami. Mnoho prostředků se dá ve struktuře sportu handicapovaných ušetřit a použít právě na sportovní akce. A výsledek bude podstatně hodnotnější, především z pohledu samotných sportovců.
Opět přiblížím na příkladu: Společný tým tělesně a zrakově handicapovaných cyklistů. Jaká je dohoda? ČATHS a ČSZPS se dělí o náklady na výjezdy reprezentace. Sekce cyklistiky ČATHS vymezila v rámci svých závodů prostor pro start Českého poháru tandemů a také celý seriál pro ČSZPS vytvořila a organizuje, sekce cyklistiky ČATHS zajišťuje pro tandemy pořadatelství MČR, společné oběma svazům, stejně jako společný finálový závod tandemů a handbike a také dva závody Evropského poháru tandemů pořádané na našem území. Dále trenérské služby a vedení reprezentačního týmu tandemů.
Výsledek? 50% úspora ročních nákladů obou svazů, společná celosezónní soutěž a po 3 letech usilovné práce máme posádku tandemu schopnou vyhrávat závody kategorie P1, tedy Evropský pohár…
Myslím si, že není vůbec od věci důkladně se zamyslet nad soutěžemi handicapovaných sportovců v České republice. Uvážit, zda více nepropojit spolupráci jednotlivých svazů, vždyť pokud by jeden podnik pořádaly dva či tři, místo jednoho, každý zainteresovaný pořadatel bude mít výrazně nižší náklady a o sportovní stránce věci ani nemluvím – úplně jinou sportovní úroveň má závod s početným polem startujících než závod, kde závodí pár jedinců ze stejného klubu.
Znamenalo by to ale, domluvit se. Vyčlenit důležité sportovní podniky a podpořit je. Mít o toto vůbec zájem. Zatím to na nějakou větší spolupráci mezi svazy či „nadstranickou“ podporu a koncept, vůbec nevypadá a jedinci usilující o něco podobného jsou poučeni výrazem „nesystémové“…
Spojení cyklistiky tělesně postižených s cyklistikou zrakově postižených tak i nadále zůstává ojedinělým uskupením dvou svazů v systému sportu handicapovaných. A to i přes veškeré ekonomické či organizační výhody, které přináší.
Tak co? Pořádali byste za této situace závody pro handicapované sportovce?
Budeme rádi, když se zapojíte do naší ankety a odpovíte na otázku:
Má smysl pořádat v České republice závody pro handicapované sportovce?
