Fotoreportáž z posledního „předpekingského“ soustředění cyklisů, ve Světovém cyklistickém tréninkovém centru ve Švýcarsku
Ještě pár minut před odjezdem na trénink sledují Jiří Ježek a Tomáš Kvasnička v televizi olympiádu.
…a chystají se na trénink. Kola která vidíte na věšácích nejsou karbonové speciály za 250 tisíc. Jsou to kola, která mají závodníci k dispozici k přesunům po městě. Jednoduše řečeno, jezdí na nich v pantoflích a trenkách na nákup nabo na večeři do pizzerie.
Trénink podél jezera Lac Léman je pojímán jako příjemný a relaxační.
Jedeme trénovat do hor.
Jiří Ježek projíždí vysokohorskou vesničkou Les Diablerets a stoupá na vrchol Col de Pilon
… které je fascinující…
… ale velmi náročné…
cestou sledují naše trápení i moudré sovy
Nicméně při pohledu na tento most, po kterém jezdí místní lokálka, jsme vděčni za kola a kopce si raději vyjedeme vlastními silami :-)…
Architektura Světového centra UCI je opravdu výjimečná.
Pokud jsme v předchozím článku zmínili, že architekti při projekci CWC (Cycling World Centre) mysleli na vše, mysleli jsme to doslova. Pod ubytovnou cyklistů je totiž atomový bunkr. V době míru zde mají cyklisté uskladněná kola…
Perou zde spocené dresy…
Toto není součást atomového bunkru sloužící k odpalu výbušniny a tedy k obraně v bunkru schovaných cyklistů. Jde o startovací dráhové zařízení.
Neustále plný sušák patří neodmyslitelně k cyklistickému soustředění
Švýcarská preciznost opravdu nezná mezí. Tyto piktogramy jsou v ubytovně Světového cyklistického tréninkového centra na WC. Sjezdili jsme téměř celý svět, ale toto nařízení je opravdu originální… (prosím věnujte pozornost detailům na obrázku: chuligán, čůrající vestoje má i patřičně, neslušně nasazenou čepici)
Závěrem umělecké foto: Jiří Ježek se svým trenérem Viktorem Zapletalem