Jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Pekingu je Zakázané město. Podívejme se sem prostřednictvím fotografií Honzy Povýšila. Rušná třída Chang’an Jie odděluje Náměstí nebeského klidu od Brány nebeského klidu. Na ní visí celosvětově známý ohromný portrét Mao Ce-tunga, který odtud 1.10.1949 vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Za branou se nachází slavné Zakázané město, jež bývá Číňany obvykle nazýváno Palácovým muzeem.
Název Zakázané město ovšem lépe vypovídá o skutečnosti, že po dobu 500 let byla tato část města opravdu zakázaná pro drtivou většinu smrtelníků. Město bylo domovem 24 císařů dvou dynastií – Ming a Qing, které je opouštěli jen v nejnutnějších záležitostech. Základy města byly vystavěny v letech 1406 až 1420 císařem Yong Le, který na staveniště povolal milion dělníků.
Palác se dělí na vnější část, kde probíhaly veřejné audience a část vnitřní, která sloužila výhradně císařově rodině. Budovy, které jsou nyní k vidění pocházejí převážně z období po 18. století. Město bylo často zachvacováno požáry, které rychle ničily dřevěné stavby. Po celém areálu byly z těchto důvodů rozmístěny veliké bronzové nádrže na vodu, pod kterými se dokonce v zimě topilo, sloužily jako zásobárna vody pro hašení požárů. V přední (vnější) části města jsou významné zejména tyto tři ceremoniální síně: Nejvyšší harmonie, Centrální harmonie a Uchování harmonie. Síň Nejvyšší harmonie je největší palácovou stavbou v Číně. Pořádali se zde největší slavnosti, kterých se zúčastnilo až sto tisíc sloužících.
V roce 1664 došlo k velikému povstání, které smetlo dynastii Ming. Během této události bohužel lehla popelem i valná většina staveb, spolu s budovami ovšem byly zničeny i vzácné knihy, kresby a svitky. Ve století dvacátém došlo ke dvěma velikým rabováním. Nejdříve to byli Japonci během II. sv. války a o pár let později to byly ustupující jednotky Kuomingtangu, které odvezly tisíce předmětů na Taiwan, kde jsou dnes vystaveny v taipejském Národním palácovém muzeu. Většina předmětů, které jsou nyní v Zakázaném městě k vidění pocházejí většinou z jiných částí Číny.
Každý správný číňan se musí nechat vyfotit u Pana božského
Mao osobně
