Dnes odpoledne po náročné cestě z USA přistál na ruzyňském letišti cyklista Jiří Ježek. Na letiště přišla Jirku přivítat rodina i spousta přátel. Po velmi vážném zranění, které cyklista utrpěl po pádu v silničním závodě na MS v Greenville, se jeho stav zlepšil do té míry, že se Jirka rozhodl pro návrat do České republiky. 
V příletové hale pražského letiště poskytl Jirka první improvizované interview přítomným novinářům.
Pamatujete si na ten hrozivý pád a jak k němu došlo?
„Prakticky jo. Šlo o klasický pád ve spurtu, kdy mi závodník vjel do předního kola a já už jsem s tím prakticky nemohl nic dělat. V té rychlosti se už člověk snaží jen ten pád nějakým způsobem minimalizovat, ale já jsem měl tu smůlu, že, stejně jako Zdeněk Štybar v případě toho jeho pádu , jsem byl úplně u hrazení, takže mě to hodilo na ten plůtek. A vím, že když jsem na něj letěl, tak jsem si okamžitě v tom zlomku vteřiny uvědomil, že to jsou ty plůtky, které jsem už před startem kritizoval a věděl jsem o nich..“
Jak Vám bylo po probuzení v nemocnici?
“ No, bylo mě hodně špatně. Byl jsem zaintubovaný a dýchal za mě přístroj a tuhle zkušenost jsem nikdy před tím neměl, takže jsem byl trochu v šoku, že za mě dýchá něco jiného než já sám. Měl jsem pocit, že se dusím, že to dýchá málo. Tak jsem neumělou rukou psal Soně, že potřebuji víc kyslíku, ale nikdo to nedokázal pochopit.“ S úsměvem líčil Jirka svoje první pokusy o komunikaci.
Přemýšlíte už o návratu na kolo?
„Jsem závodník a chtěl bych závodit.. Teď to ale neumím říct.. Není to ani 50 na 50. Zatím o kole vůbec nepřemýšlím. Teď se chci dostat zpátky do fyzické kondice tak, abych mohl fungovat úplně normálně. A já sám si dávám čas aspoň do půlky listopadu, abych věděl, jestli to půjde dál. Jsem připravený na to, že kdyby to nešlo, tak se prostě nedá nic dělat. Už jsem si odzávodil dost a ta kariéra byla krásná..“ Pak s humorem sobě vlastním dodal: „Možná, že tohle by byl i zajímavý konec, zajímavá tečka. Nicméně já doufám, že ta tečka bude zajímavější v Riu 🙂 “
Jak rychle se zlepšuje Váš zdravotní stav?
„Doktoři tam ještě teď sedí a kroutí hlavami a třou si brady, protože jsem se zlepšoval strašně rychle. Já jsem měl vlastně celý hrudní koš rozpáraný a otevřený, ale naštěstí nenastaly žádné další komplikace. Všechno se hojí zatím dobře.“
Jaké si nesete následky po pádu?
„Já jsem přišel o dvě žebra. Místo nich mi tam lékaři nasadili takovou pevnou tkaninu z karbonového vlákna, která nahrazuje ochranou funkci žeber. Ten úraz byl tak závažný, že normální člověk tohle nepřežije. Jenom díky tomu, že jsem měl dobrou fyzickou kondici a díky obrovskému štěstí jsem to přežil.“
Napadlo Vás po pádu, že to bude možná konec vaší cyklistiky?
„Napadlo mě, že to možná bude konec definitivní..“
