Český triatlonista Michal Šiška úspěšně absolvoval jubilejní 30. ročník nejslavnějšího triatlonového závodu světa, Ironman World Championship na Hawaii.
Závod dokončil na sedmé pozici v kategorii vozíčkářů, v čase 13:57:32.
Přinášíme vám zde Michalův článek, popisující jeho dojmy z náročného závodu.
3,8 km plavání, 180 km kolo, 42 km běh – 13:57:32 = Havajský Ironman. V sobotu úderem 7 hodiny ranní odstartovalo 1823 triatlonistů vstříc svému cíli – popasovat se co nejlépe s místní náročnou tratí.
Vše začalo plaváním v oceánu na trati dlouhé 3,8 km, kterou jsem zvládl o něco pomaleji, než jsem si přál a z vody jsem byl vynášen až na 6. místě ve své kategorii.
První depo jsem neměl příliš rychlé, bylo zde moc lidí a málo místa, navíc na nějaké té vteřince na ironmanu až tak nezáleží. Na kolo jsem vyjížděl s nejhlavnějším cílem, a to stihnout limit – tedy, být v cíli cyklistiky do půl šesté večer. Na otočce na Hawi cca na stém kilometru jsem pomalu začal věřit, že to zvládnu, přesto když na mě na 145 km začalo trošku pršet a zesílil vítr, přivítal jsem, že na limit již mám vypracovaný dostatečný náskok a zaháněl tak pochyby a černé myšlenky na smutný konec . Nakonec jsem dojel z kola v půl hodinovém předstihu a tak jsem se před během dlouho zdržoval a užil si pro mě prvního splněného úkolu a na běh vyjížděl s myšlenkami, že mi stačí to už prostě nějak zvládnout a jen a jen si pro To dojet.
Běh začal krátkým, ale prudkým stoupám na Palani street což bylo jen lehké zahřátí na maratonské trati. Většinu běhu jsme strávili za tmy, což bylo chvilkami i pěkně nebezpečné ….. Při běhu jsem jel stabilní tempo v poho až do 30 km, kdy mě při výběhu z Energy Labu došlo a udělalo se mi špatně a musel jsem ze sebe ždímat poslední fyzické a psychické síly, abych vše zdárně dokončil, což se nakonec zdařilo a při posledních zatáčkách před cílovou rovinkou mě do očí vytryskly slzy štěstí.
Cílovou rovinku jsem si opravdu užíval za ohromného aplausu diváků. Tak jsem se stal opravdovým Ironmanem . Věnec z orchidejí mi předával můj velký kamarád Zbyněk (Švehla, další český triatlonista – pozn.red.) a hned v závěsu za ním vítězka ženské kategorie Chrissie Wellington. Tak to byla ta nejhezčí tečka za dlouhým železným dnem.
