Tentokrát jsme se rozhodli vybočit z tradiční formy neosobních reportáží a o velmi osobní komentář z prvního podniku závodu Českého poháru Handbike v Pardubicích jsme požádali reprezentačního trenéra Viktora Zapletala.
„Ihned po startu se vytvořila velice rychle jedoucí skupinka šesti závodníků, která svůj náskok neustále navyšovala. Byli v ní závodníci ze Slovenska Šelinga a Kukla a čtveřice našich borců – Radek Civiš, Pavel Děcký, triatlonista Zbyněk Švehla a Marcel Pipek. Tato šestice jela velmi dobře, závodníci se pravidelně střídali na špici, čímž bylo zajištěno vysoké tempo, ostatně všichni se velice dobře znají z reprezentačního týmu a z mezinárodních závodů. Skupinka přijela společně i do cíle a v závěrečném spurtu zvítězila legenda tohoto sportu, paralympijský vítěz a mistr světa – Marcel Pipek.
Myslím, že v této souvislosti mohu prozradit něco ze zákulisí reprezentačního týmu a osobních vztahů, co by se široká veřejnost jinak nemohla dozvědět, protože Marcelovo vítězství v tomto závodě je pro mě i pro Marcela něčím mnohem víc než jenom „pouhé“ vítězství v závodě Českého poháru…
Po paralympiádě v Pekingu jsem měl s Marcelem dlouhý, osobní rozhovor. Byl unavený, zklamaný, bolelo ho rameno v důsledku vážného zranění ploténky, se kterým závodil a objel i paralympijský závod v Pekingu a jeho závodní budoucnost byla víceméně velmi nejasná. Na straně jedné zranění, které pro rychlé řešení vyžadovalo operaci, která by ovšem nebyla nijak jednoduchá vzhledem k místě zranění a přinášela celou řadu dalších rizik a na straně druhé konzervativní léčba s velikou, prakticky 90% pravděpodobností, že se Marcel do profesionální cyklistiky už nikdy nevrátí. Marcel zvolil druhou variantu. Dohodli jsme se, že mi bude pomáhat s nároďákem, bude organizovat Český pohár a další závody, bude léčit rameno konzervativním přístupem pod dohledem fyzioterapeutů a bude si pro radost a pohodu jezdit. A když ho nebude bolet ruka, zkusí si někdy v pohodě absolvovat nějaký závod, bez ambicí na větší výsledek. Tak uplynulo půl roku. První náznak, že se něco děje v pozitivním slova smyslu jsem dostal v prosinci, když jsem zjistil, že Marcel trénuje, plave a posiluje a pojede s ostatními reprezentanty na soustředění na Lanzarote. Druhé „varování“ přišlo, když jsem se dozvěděl, že přijede do Pardubic a bude závodit a třetí ujišťující moment přišel hned v prvním kole, když jsem viděl, jak jede. Byl to ten klasický tah na těžký převod, s charakteristickým náklonem těla v zatáčkách i s obrovským přehledem a intuicí v závodním pelotonu. Najednou jsem věděl, že Marcel ten závod vyhraje, že je zpátky a jsem moc rád, že tomu tak je…
Velmi mne těší forma a výkonnost Radka Civiše a Páji Děckého, zapracovali na sobě přes zimu opravdu výrazným způsobem a jsou velikým příslibem pro reprezentační tým. Výborný závod jel i jediný „céčkař“ v této skupince triatlonista Zbýňa Švehla, což je pro něj velmi povzbuzující fakt v nadcházející triatlonové sezóně.
Odstup mezi vítěznou šesticí a dalšími závodníky pak demonstruje odstup na evropskou elitu a pro další kandidáty reprezentačního týmu je reálnou představou, kolik práce k cestě na vrchol je ještě čeká.
Velikou radost mám z nováčka v kategorii HCA, Pavla Foltýna, protože v jeho případě se rýsuje reálná naděje, že Česká republika bude mít do budoucna závodníka v této kategorii, který bude schopen konkurovat světové špičce. Pavla nedávno objevil a především přivedl k handbike můj svěřenec a úspěšný reprezentant Radek Civiš. Společně trénují, což je pro Pavla ta nejlepší možná forma tréninku. Výsledek této několikaměsíční spolupráce je více než patrný a nebýt nováčkovské dani, kterou Pavel zaplatil v Pardubicích, když ihned po startu sjel z trati, zabloudil a tím získal značnou časovou ztrátu, mohli jsme se dočkat vynikajícího času.
Závěrem bych velice rád poděkoval všem organizátorům závodů Českého poháru Handbike. Tento seriál závodů představuje jeden z nejpropracovanějších a nejlépe fungujících sportovních podniků nejenom u nás, ale i v Evropě a ve světě a můžeme být právem hrdí, že něco podobného v České republice máme, což potvrdí asi každý, kdo se závodů zúčastní ať už jako závodník či jako divák. V této souvislosti je potřeba zmínit především jméno Marcela Pipeka a Káči Krebsové – manažerky reprezentačního týmu handbike – MOC DÍKY a všechny zvu na další závody, které budou pokračovat 1.5. v Praze – Memoriálem Evžena Cihláře“
Výsledky zde
Marcel Pipek – ilustrační foto
