6 Srp

Rozhovor s triatlonistou Michalem Šiškou

Nejslavnější závod v dlouhém triatlonu, havajský IRONMAN World Championship – více než 1800 závodníků absolvuje 3,8km plavání v moři, 180km na kole a na závěr maratonský běh, to vše v úmorném vedru a často silném větru.

I letošního, již 31. ročníku se zúčastní skupina handicapovaných závodníků, kteří absolvují stejnou trať, jako zdraví triatlonisté, pouze s tím rozdílem, že cyklistický úsek jedou na handbiku a běh nahrazuje speciální formulka. Nemají žádné úlevy, i na ně se vztahují přísné časové limity, i oni se musí nejdříve probít tvrdým sítem kvalifikací.
Už podruhé se na start IRONMANa postaví český triatlonista, Michal Šiška. Při svém prvním startu vloni dokázal závod dokončit na sedmé pozici v kategorii vozíčkářů, doslova označované pořadateli jako physically challenged (v překladu znamenající „ti, pro které je jejich handicap výzvou“), v čase 13:57:32.
Bezprostředně po návratu z úspěšného kvalifikačního závodu, který proběhl o uplynulém víkendu v Antverpách, jsme Michalovi položili několik otázek:

Minulý týden ses již podruhé úspěšně kvalifikoval na nejznámější triatlonový závod světa – havajský IRONMAN. Jak probíhal kvalifikační závod v Antverpách?

Závod probíhal od začátku za celkem teplého, ale deštivého počasí, které ustalo až na cyklistické části. Hned od začátku plavání, kdy start byl po vlnách a my šli společně s profíky, jsem se dostal na první místo a i z vody jsem šel ven jako první, s těsným náskokem na ostatní. Díky mé špatné orientaci to mohlo být i lepší, protože jsem si dost naplaval. V depu jsme zase pohromadě a já z něj vyrážím na kolo jako druhý. Asi po 10 km jsem se dostal na první místo a svým stabilním tempem jsem si udržoval vedení skoro do cíle kola, těsně před koncem jsem byl předjet Zbyňkem a do depa přijel na druhém místě. Běh v úzkých uličkách plných závodníků je pro mě, hlavně ke konci, trošku trápením, ale i tak držím své postupové místo až do cíle.

Bereš jako výhodu, že už jsi jednou na Havaji závodil a víš tedy, do čeho jdeš? Těšíš se?

To, že jsem na Havaji již byl, je pro mě určitě výhoda. Vím kde a co mě čeká, a také bych rád využil zkušeností z roku 2008 a některé věci bych chtěl zlepšit, samozřejmě když vše půjde tak, jak si to představuji. Na to, že se na Havaj vracím, se moc těším.

Samotná cesta na Havaj trvá kolem třiceti hodin, časový posun oproti ČR je 12 hodin, závodníky čeká vedro i silný vítr – jak náročná je aklimatizace?

No ta cesta je pro mě asi tím nejhorším, co mě čeká, pominu li závod. Je to pro mě strašná zátěž a třeba loňský rok jsem nebyl 3 – 4 dny po ní schopen vyvíjet žádnou fyzickou aktivitu a jen jsem odpočíval.

U zdravých triatlonistů je depo při střídání disciplín otázkou několika vteřin. Jak to vypadá v depu vozíčkářů? Trénuješ nějak speciálně i tuto „čtvrtou“ disciplínu?

Tak tahle čtvrtá disciplína je pro mě ještě hoooodně nevychytaná, zlepšil jsem sice depo mezi kolem a plaváním, ale stále musím hodně zapracovat na přesedání z kola na formulku.

Jak se s náročným závodem vyrovnáváš psychicky? Dokážeš myslet i na něco jiného, nebo se soustředíš pouze na svůj výkon?

Při takto dlouhém závodě se snažím soustředit jen na něj, přemýšlet nad tím co mě čeká, soustředím se na to jakým způsobem co a kde udělat, a třeba zvolit nebo měnit taktiku a hlavně, mám z takového závodu respekt, takže se na něj připravit i psychicky. Rozptýlení a odreagování je buď před a nebo potom, ale jak se přiblíží závod tak se soustředím na něj.

Jak probíhá regenerace po tak extrémním vytrvalostním výkonu? Organismus vozíčkáře má přece jen oproti zdravým sportovcům určitá specifika.. Jak se cítíš druhý den ráno?

Pro mě je regenerace po závodě taková, že nejsem schopen pár dní po závodě dělat vůbec nic, bolí mě celé tělo a nejhůř, jsou na tom mé nohy, jsou hodně těžké a křečovité.

V letošní sezóně by ses na handbiku měl poprvé zúčastnit cyklistického MS v Itálii, kam jsi byl reprezentačním trenérem Zapletalem nominován. Co pro tebe tato nominace znamená?

Nominace na MS pro mě znamená opět určitý posun kupředu v mém sportovním zápolení, poctu, respekt a zároveň tak trochu obavu, že když již jsem vyslanec ČR, tak abych právě ČR řádně dokázal reprezentovat.

Tvůj velký kamarád, český průkopník triatlonu handicapovaných Zbyněk Švehla, v jednom z rozhovorů v minulosti řekl, že jeho snem je dokončit IRONMANa za světla, tedy v čase kolem 11:30. S jakým cílem se na svůj letošní druhý start chystáš ty?

Tak jestli toto někdy Zbyněk řekl, tak můj sen je to dokončit o minutu dříve než on, ne vážně, letos bych rád určitě o hodně chtěl zlepšit svůj loňský čas a kdyby vše šlo dobře, tak proč se nezkusit přiblížit nejlepšímu českému času což bude vzhledem k mým časům na formulce to hodně těžké, ale jak vše dopadne, to ukáže až samotný závod.